KLASIFIKACE PLEMENNÉ PŘÍSLUŠNOSTI VČEL
TESTOVÁNÍ ČISTICÍHO INSTINKTU VČEL
URČOVÁNÍ PRŮBĚHU JARNÍHO ROZVOJE VČELSTEV PODLE DENNÍCH TEPLOT
ČLÁNEK Prof. CORKINSE O PŘEZIMOVÁNÍ VČEL
REPRODUKČNÍ CYKLUS VČELSTVA
MALÉ VČELY ZE STARÝCH PLÁSTŮ?
PLASTOVÉ MEZISTĚNY MOHOU BRZDIT STAVBU PLÁSTŮ A PRODUKCI MEDU
PROČ JE TRUBČÍ PLOD MNOHEM VÍCE INFESTOVÁN KLEŠTÍKY?


1. KLASIFIKACE PLEMENNÉ PŘÍSLUŠNOSTI VČEL

Program “Křídla”, který je vám zde jako freeware k dispozici, umožňuje chovateli včel otestovat vzorek dělnic včely medonosné jednoduchou morfometrickou metodou s použitím dvou znaků na předních křídlech včel. Metoda dovede mezi sebou odlišit tři plemena včely medonosné, a to Apis mellifera mellifera (tmavé plemeno), A.m. carnica (kraňské plemeno) a A.m. caucasia (kavkazské plemeno). Program měří dva znaky s vysokou diskriminační schopností pro uvedená plemena a to “loketní index” a “diskoidální úhel”. Metoda je orientační, protože měří jen dva znaky a jen na křídlech. Proto její výsledky nelze považovat za naprosto spolehlivé. Změření více včelstev v určitém chovu ovšem může dát obrázek o jeho čistotě či míře pokřížení. Kompletní metodika přípravy vzorků na měření a instalace a obsluha programu je popsána v manuálu - viz níže. Poděkování za programátorskou práci patří Michalu Polovi z Gručovic.

Potřebné soubory ke ztažení:

Runtime modul:        runtime.zip
Program Kridla.ala:     kridla.zip
Návod k programu včetně metodiky:   kridla-manual.pdf

Než začnete skenovat a měřit svoje vzorky, doporučujeme vyzkoušet si měření na vzorku 10 testovacích křídel a měření porovnat s našim měřením těchže 10 křídel. Měli byste dostat přibližně tyto hodnoty znaků v souboru testovaci.txt a výsledný graf v této podobě:

prog


2. TESTOVÁNÍ ČISTICÍHO INSTINKTU VČEL

Dobrý čisticí pud včel je základním předpokladem jejich odolnosti proti některým nemocem. Chovat takové včely můžete i vy. Buď si nakoupíte matky prošlechtěné v čisticím instinktu anebo si můžete sami svoje včelstva otestovat a ty nejlepší matky rozchovat. Čím více takových matek a trubců bude na vašem včelíně a v okolí, tím lépe - o to zdravější bude populace včel.

Zde vám předkládáme návod, jak provádět testy čisticích schopností včel v jejich hnízdě - v plodovém plástu. Uvedeme dvě možnosti testu. Rozdíl mezi nimi je v počtu zásahů do včelstva a přesnosti získaného výsledku. V obou případech se kukly usmrcují propíchnutím.

Začátek testu

Začátek je stejný pro oba dva postupy - usmrtí se kukly v plodovém plástu. Ve včelstvu vybereme plást se zavíčkovaným plodem krátce po zavíčkování buněk (starší kukly by se obtížně propichovaly) a ometeme z něho včely. Pomocí šablony - průhledné fólie s výřezem tvaru kosočtverce odpovídajícímu ploše 10×10 buněk najdeme co nejucelenější plochu se zavíčkovanými buňkami plodu, folii na vybrané místo přiložíme a potom ve výřezu propíchneme přes víčko středem buňky každou kuklu až ke dnu buňky - viz následující dvě fotografie. K propichování se hodí tenká jehla nebo entomologický špendlík pevně uchycený např. v tužce.

Poznačíme si polohu místa s usmrcenými kuklami, nejsnáze změřením vzdálenosti levé horní buňky v kosočtverci (ve výřezu ve fólii) od levého a horního okraje rámku (tj. souřadnice). Také zapíšeme číslo včelstva, datum a hodinu začátku testu a umístění testovacího plástu ve včelstvu (aby se dal snadno najít). Pokud ve vybrané ploše není všech 100 buněk zavíčkovaných (prázdné, s medem či pylem, s vajíčky nebo larvami), zapíšeme i jejich počet (starší larvy bychom měli také usmrtit anebo odstranit). Potom plást vrátíme na jeho místo a včelstvo uzavřeme.

Propichování kukel v kosoctverci vymezeném šablonou z pruhledné fólie

Ne vždy se najde místo se 100 kuklami pro test

1. postup: Procento odstraněných kukel za 48 hodin

Po dvou dnech, tj. přibližně po 48 hod., zkontrolujeme plást s usmrcenými kuklami. Folii přiložíme na místo, kde byly usmrceny kukly. Ve výřezu 10×10 buněk spočítáme všechny buňky, které jsou bez kukel a jejich zbytků, tedy i buňky s jiným obsahem (med, pyl, larvy). Od získaného čísla odečteme počet buněk bez kukel na počátku testu - získáme počet včelami zcela vyklizených mrtvých kukel. Kdybychom byli usmrtili 100 kukel, byl by výsledek zároveň procentickým údajem odstraněných kukel za dva dny. Pokud ale na počátku nebyly všechny buňky s kuklami, přepočteme výsledné absolutní číslo na procenta. Získaný údaj nazýváme hygienický test včelstva, zkráceně HT a u tohoto postupu vyjadřuje procento úplně vyklízených kukel po 48 hod.

Příklady:

Usmrceno 100 kukel / po dvou dnech vyklizeno 78 larev / výsledek: HT = 78 %.

V ploše se 100 buňkami usmrceno 93 kukel, v 7 buňkách nebyly kukly / po dvou dnech 82 buněk bez kukel / výsledek HT = (82-7)/93 ×100 = 81 %.

Tato první metoda je jednoduchá a zcela postačující pro běžnou praxi - pro neprošlechtěné chovy. Včelstva delší dobu selektovaná však obvykle za 48 hodin odstraní všechny usmrcené kukly. V takovém chovu je možné kontrolu počtu odstraněných kukel dělat již za 24 hodin, příp. za 12 hodin. Avšak nelze potom srovnávat výsledky získané z testů s nestejným časovým intervalem mezi začátkem a koncem testu. Mimoto jedna kontrola stavu odstranění kukel nemusí odhalit rozdíly mezi některými včelstvy, např. když po 24 hod. má většina včelstev vše vyklizeno, mohla některá poslední kukly vyklidit 23. hodinu anebo také už 10. hodinu.

Proto pro získání přesnějších údajů o čisticích schopnostech včelstev lze použít časově o něco náročnější druhý způsob testu, kterým můžeme vyjádřit rychlost vyklízení usmrcených kukel včelami:

2. postup: Rychlost vyklízení kukel

Začátek testu je naprosto shodný s předchozím - usmrtíme kukly ve vybrané ploše 10×10 buněk. Rozdíl je v tom, že provedeme tři kontroly stavu vyklizení kukel. Při první a druhé kontrole zapisujeme jen buňky zcela bez kukel. Při poslední (třetí) kontrole navíc zapíšeme případný počet zavíčkovaných buněk v dané ploše - jejich větší počet může významně ovlivnit výsledek testu. Tři kontroly stavu vyklizení kukel se provádějí obvykle v intervalech cca 24 hod. (přibližně, +- asi 4 hod.), ale v prošlechtěných chovech, kde už po 24 hodinách mají včelstva téměř vše vyklizeno, zvolíme intervaly cca 12 hodin. Z průběhu vyklízení kukel včelami potom vypočítáme rychlost jejich odstraňování.

Na vyčíslení výsledku hygienického testu (HT) včelstva druhým postupem je odvozen složitý vzorec. Ten však nepotřebujete znát, protože výpočet si provedete v připraveném Excel souboru - tabulka na výpočet hygienického testu. Výsledek v červeném poli je HT v hodinách a vyjadřuje u této metody průměrný čas, který včelstvo potřebuje na úplné vyklízení každé usmrcené kukly.

Existuje ještě druhá možnost usmrcení kukel a to mražením plodu. Ale je o něco složitější a ne tak elegantní (musí se vyřezávat plod z plástu) a navíc mrazem usmrcené kukly potom včely déle vyklízejí.

Pokud vás zajímají podrobnosti hygienických testů a selekce včel na čisticí pud, byly popsány v časopisu Včelařství a můžete si je zde přečíst ve formátu PDF:

Článek a videozáznam provádění hygienického testu


3. URČOVÁNÍ PRŮBĚHU JARNÍHO ROZVOJE VČELSTEV PODLE DENNÍCH TEPLOT

Život včel probíhá v úzkém sepětí s přírodou. Rozvoj včelstva na jaře výrazně ovlivňují klimatické podmínky. Protože vývoj nové generace včel nějaký čas trvá, její odchov ve včelstvu (plodování) probíhá s určitým náskokem před tím, než je počasí příznivé pro pravidelné výlety včel sběratelek za potravou. Ví se, že včelstva plodují již koncem zimy a že intenzitu plodování do značné míry v tuto dobu a na jaře určují denní teploty. Závislost se podařilo matematicky vyjádřit jako počet matkou denně nakladených vajíček daný maximální denní teplotou. Tato zákonitost je platná pro období únor až květen, což postačuje k jejímu využití pro sledování jarního rozvoje pouhým měřením teploty vzduchu na stanovišti včelstev. Tak můžeme odhadovat průběhu jejich rozvoje bez toho, abychom včelstva rozebírali. Průběh jarního počasí bývá každý rok jiný a tato metoda proto může být velmi dobrou pomůckou pro časování našich zásahů do včelstev - hlavně pro plánování rozšiřování včelstev a protirojových zákroků.

Spolu s ing. Leošem Dvorským, který tuto metodu již léta používá, jsme sestavili tabulku pro výpočet vývoje plodování a růstu síly včelstev v Excelu a dáváme ji k dispozici zájemcům. Je v ní graficky a matematicky zobrazena popsaná závislost, obsahuje sešity pro zapisování teplot na roky 2005 až 2008 a jeden sešit s příkladem z r. 2003. Uživatel si může zapsat svůj odhad síly včelstva na počátku tabulky, tj. k 1. únoru. Model tam použitý počítá s průměrnou délkou života včel na jaře 35 dní - změnit ji na jinou hodnotu (reálně bude spíše nižší) ji také můžete, pokud ovládáte tabulkový kalkulátor Excel (sešity jsou zamčeny, nikoliv však přes heslo).

Stažení souboru pro zapisování maximálních denních teplot a výpočet průběhu rozvoje včelstev: ZDE.

Věřím, že vám metoda přinese užitek a snad i poučení.


4. ČLÁNEK Prof. CORKINSE O PŘEZIMOVÁNÍ VČEL

V r. 1930 a 1932 byly v USA vydány dvě významné výzkumné práce o zimování včel:
1. CORKINS C.L. (1930): The Metabolism of the Honey Bee Colony During Winter. Bull. Wyo. Agric. Exp. Sta. No. 175, 52 pp.
2. CORKINS C.L., GILBERT C.S. (1932): The Metabolism of Honeybees in Winter Cluster. Bull. Wyo. Agric. Exp. Sta. No. 187, 30 pp.

Jsou to práce přinášející základní poznatky o zimujícím včelstvu u nás málo známé. Výtah toho podstatného z první citované práce byl zveřejněn v říjnovém a listopadovém čísle časopisu American Bee Journal v r. 1932. Oba články přeložené do češtiny si můžete přečíst v dokumentu corkins1932.pdf.

Protože v článcích byly použity v současnosti málo známé jednotky pro teplotu a hmotnost, příp. délku, převedli jsme je na dnes běžné jednotky. Tam, kde bylo zapotřebí zmínit i jednotku použitou v původním článku, jsou uvedeny obě dvě.
Např. u teploty pod 0 ve °F je v hranatých závorkách uvedena i odpovídající teplota ve °C. Váha vyjádřena v uncích je přepočtena na gramy nebo kilogramy. Přepočty jednotek jsou v textu i v tabulkách a obrázcích.

Jde o poznatky, které mají trvalou platnost a tak i po více než 70 letech nám řeknou hodně o tom, jak včely přečkávají zimu, jak reagují na teploty, jak hospodaří s teplem a jak se to projevuje ve spotřebě zásob.


5. REPRODUKČNÍ CYKLUS VČELSTVA

Plodování, neboli odchov plodu (nikoliv “výchova plodu”, jak se často chybně nazývá) včelstvem, zajišťuje kontinuitu života včelstva. Při pozorování života včelstev a jejich ošetřování si význam plodování obyčejně plně uvědomujeme a často mu i napomáháme s cílem dosáhnout do počátku snůšky co nejlepší kondici včelstev. Možná už méně si uvědomujeme, v jak krátkém období včelstvo svoji reprodukci musí zvládnout a s tím jakou zátěž to pro ně znamená. Patrné to je z grafu průběhu plodování v průběhu jednoho kalendářního roku na následujícím obrázku (plod zakreslen tmavohnědě).

graf

Průběh plodování včelstva během roku

Vidíme, že po větší část roku včelstvo neploduje vůbec nebo skoro vůbec. Přes většinu roku tedy včelstvo provedou dlouhověké včely. Teď si také můžeme hlouběji uvědomit význam početnosti a kvality zimní generace včel. A s tím i význam ochrany zimních včel před vším, co je může poškodit, např. před roztočem varroa.

Další souvislosti vysvitnou, když si uvědomíme, že síla včelstva ve snůšce je dána plodností (počtem odchovaných buněk) a dlouhověkostí včel dělnic zapojených do sběru medu. K silnějším včelstvům tedy vedou dvě cesty - větší plodnost a vyšší délka života včel. Vcelku snadno lze zjistit počet plodových buněk (měřením či jen odhadem v dm2, podle počtu plodových plástů). Ovšem délka života včel je “neviditelná”, dá se zjistit (odhadnout) jen nepřímo - výpočtem její průměrné hodnoty: počet včel ve včelstvu/počet denně vylíhlých buněk plodu, např. 50000 včel/1600 mladušek denně = 31,25 dnů.

Vyšší průměrná délka včel znamená, že včelstvo nemusí odchovávat tolik plodu, jako jiné s krátkověkými včelami. Méně plodné včelstvo s dlouhověkými včelami ušetří svoje létavky - nemusí jich tolik vyletovat pro vodu a pyl, což je v často nepříznivém jarním počasí výhoda. Názorně to ukáže tabulka, v níž síla včelstva je součinem průměrné plodnosti a průměrné délky života včel:

Včelstvo B odchovává v průměru o 1/4 plodových buněk méně než včelstvo A, ušetří…


6. MALÉ VČELY ZE STARÝCH PLÁSTŮ?

Na webu byl nedávno krátký příspěvek o vlivu starých plástů na velikost včel, od autora:

David A. Cushman
Hatfield Terrace, 50 St. Peter’s Street
SYSTON, Leicestershire, LE7 1HJ
Velká Británie

Níže je překlad jeho článku z angličtiny:

“Většina starých učebnic uvádí, že ve starých plástech se líhnou menší včely. Jako příčina se obvykle udává, že tvorba kokonů (košilek) od více generací kukel způsobuje zúžení buněk vlivem zesílení jejich stěn. Jsem toho názoru, že takový pohled na věc můžeme zpochybnit a nabízím odlišné vysvětlení příčiny, jež může lépe odpovídat skutečnostem než je dosavadní teorie.

vejce

Řez buňkou starého plástu s vajíčkem

Původním účelem tohoto obrázku (s laskavostí Penn State University) bylo ukázat vajíčko v buňce… A ukazuje to znamenitě. Použil jsem ho zde, aby ukázal vrstvení v tlustém, černém a starém plástu, jenž měl být dobře kontrastujícím pozadím k původnímu snímku. Všimněme si dna buňky ve tvaru náboje a extrémní tloušťky střední vrstvy stěny. Ovšem stěny buňky vykazují známky toho, že byly vykousávány a potom přidány nové stěny poté, co drsné okraje vrstvení byly překryty voskem.

Následující text je částí emailové diskuse. Tradičně se tvrdí, že s pokračujícími roky buňky zaplňují vrstvy starých kokonů a proto máte menší včely. Moje odpověď je: Může to být mechanizmus, jímž včely kompenzují příliš velké základy buněk.

Buňky ve starých plástech se často jeví být větší než skutečně jsou? Okraje buněk jsou silnější v osové hloubce a mají vyšší poměr vosku : pylu než novější plásty. Ústí okraje buňky jsou často kulatější ve starých plástech, zatímco v novém plástu je okraj buňky šestiúhelníkovitý se zaoblenými rohy.

Jednou (r. 1989 nebo 1990) jsem se dostal ke starým plástům, jež byly bez přerušení používané 22 roků; včely byly zdravé, docela tmavě zbarvené, příjemného chování. Plásty byly naprosto černé, ale voněly sladce. Přesvědčil jsem majitele, aby mi dovolil vyříznout si kus ze středu prostředního plodového plástu, a naštěstí v tom místě tam byla jen vajíčka a mladé larvy. Použil jsem velmi ostrý kapesní nůž, ale řezání bylo velmi obtížné, a spíše šlo o trhání než o čistý řez.. Když jsem dostal vzorek zpět do své fabriky, položil jsem ho do ledničky vedle mléka, při teplotě 3 nebo 4 °C. Provedl jsem v něm mnoho příčných řezů s použitím různých čepelí (musel jsem ho rovněž několikrát opakovaně zchladit), ovšem s rozličnou úspěšností… Mezistěna byla 6 mm silná, ale stěny buněk nebyly odlišné od nových buněk, ikdyž dna buněk měly ‘nábojový tvar’. Bylo vidět, kde před tím včely vykousaly kokony ven a potom překryly odkryté vrstvení. Myslím, že včely tento postup opakovaly v asi 3 nebo 4 letých intervalech. Dal jsem staré plásty do několika rojů (dávám přednost mezistěnám, ale někdy potřeba musí…) Výsledky byly asi 50/50, když některé plásty byly použity hned, jiné včely vykousaly a nastavěly k nim čerstvé stěny.

Teď víme, že jsme dosud včelám dávali mezistěny s nadměrnou velikostí buněk po dobu asi sto let. Jsem toho názoru, že tzv. menší včely jsou pouze pokusem přírody napravit rovnováhu. A že pokud plásty musely být používány po dlouhou dobu, muselo dojít ke stabilní situaci pomocí toho, že včely vykusovaly stěny buněk a řádně je nahradily.”

Můj dovětek:

Naše včela medonosná je vybavena širokým arzenálem instinktů a schopností. O mnohých ani nevíme a v předchozích řádcích je poukázáno na jeden z nich. To, že včela umí obnovovat zmenšené buňky v plástech “výměnou” buněčných stěn, pořádný včelař nemá možnost zjistit proto, že včelám nenechává staré černé plásty. Vykousáním a obnovou buněčných stěn ve velmi starém plástu včelstvo umí předcházet vývinu příliš malých včel. Mezistěna plástu ale zůstává a časem zesiluje. Jsou-li středy mezistěn od sebe asi 38 mm (více ve výtahu z článku Tabera a Owense, 1970), je určitá rezerva pro hloubku buněk na rozdíl od plástů v rámcích s obvyklými 35 mm.


7. PLASTOVÉ MEZISTĚNY MOHOU BRZDIT STAVBU PLÁSTŮ A PRODUKCI MEDU

Zdroj: American Bee Journal (2006) 146, č.11.
Autor: Thomas D. Seeley, Cornell University, Ithaca, USA

Byl proveden pokus k objasnění, zda plastové mezistěny ovlivňují stavbu plástů včelami a produkci medu. Byla utvořena malá včelstva v úlech vybavených třemi typy rámků s mezistěnou ? dřevěný rámek s voskovou mezistěnou, dřevěný rámek s plastovou mezistěnou a plastový rámek s plastovou mezistěnou, a byl porovnán jejich způsob stavby plástů a váhové přírůstky. Po 12 týdnech měla včelstva s voskovými mezistěnami úly téměř ze 100% zaplněny vystavěnými plásty, zatímco včelstva s plastovými mezistěnami měla úly vyplněny plásty jen ze 70%. Přitom včelstva s voskovými mezistěnami přibyla na váze průměrně o 9,6 kg, zatímco včelstva s mezistěnami plastovými přibyla průměrně jen o 4,8 kg. Tyto výsledky potvrzují předchozí tvrzení, že se včely mohou zdráhat přijmout plastové mezistěny a že plastové mezistěny mohou snižovat produkci medu včelstva.

Plastová mezistěna