Zde uvádím hodnocení kmene Vigor u některých včelařů, které Vám může pomoci udělat si představu o jeho chovatelské hodnotě. Údaje je možno ověřit si pomocí kontaktu na autora hodnocení. Jde převážně o informace od včelařů, kteří vyzkoušeli kmen Vigor na větším počtu matek inseminovaných a/nebo jejich dcer.

  • Ing. Jaroslav Křepelka, Staré Hodějovice u Českých Budějovic, duben 2015
    Mám od Vás inseminované matky CER120406 a CER130224. S kamarádem máme cca 100 včelstev, ve kterých máme matky Vigor. Letos jsme včelstva vyzimovali ve velmi dobré kondici bez jediného úhynu. Matky F1 jsou velmi mírné, ani jednu matku jsem nerušil kvůli zvýšené bodavosti. V loňském roce se vyrojila dvě včelstva a asi pěti včelstvům jsme zabránili ve vyrojení. Medný výnos v loňském roce (2014) byl na úrovni vyspělých okolních včelařů (v mém okolí byla pouze květová snůška), v předloňském roce (2013), kdy byla pozdní medovicová (a melicitózní) snůška, byl výborný.
    Při chovu dávám přednost matce CER120406, včelstva s matkami F1 od této matky jsou silnější a zdají se mi vyrovnanější. Vloni i předloni se vyskytlo asi 5 včelstev, která vyzimovala normálně, ale dále se na jaře rozvíjela velmi pomalu, nebo vůbec. Jejich plod vykazoval silnou mezerovitost, ale jinak byl zdravý. Po spojení včelstev nebo výměně matky se včelstva postupně dostala do normálu. I u některých dalších včelstev se zejména u dcer matky CER130224 vyskytovala větší mezerovitost plodu, než je běžné.
    Včelstvo s inseminovanou matkou CER120406 plodovalo ještě na konci září, ačkoli matka byla již dvouletá. Včelstvo s inseminovanou matkou CER130224 ukončilo plodování již v srpnu.
    Celkově mohu říct, že včelstva s matkami Vigor jsou nejlepší, která jsem za cca 50 let mého včelaření měl.
    Kontakt: jaroslav.krepelka@seznam.cz

  • Ing. Jiří Zigal, Vilémovice (okr. Blansko), únor 2011
    Mám rád silná včelstva a s předchozími alpskými kmeny kraňky jsem míval v sezóně včelstva běžně v síle 8 a více nástavků Langsthrot 44.8×15.9 mm. Od doby, kdy mám Vigorky stačí mi v sezóně 6, maximálně 7 nástavků a přitom se medný výnos nesnížil, spíše naopak! Co se změnilo určitě je, že mám s Vigorkami každý rok aspoň trochu medovicového medu. To asi zhruba deset let před nimi nebylo, vyjma melicitózního roku! Tak buď se rázem u mne změnili všechny vlivy podmiňující medovicovou snůšku, nebo jsem se naučil lépe včelařit…. nebo že by ty Vigorky?! :)
    Říká se o Vigorkách, že jsou ostřejší! Ano, protože včelaře neomylně učí, kdy se chodí do včel a kdy ne!!! Velmi pozitivně (uklidněním) reagují na kuřák, třeba i vyhořelý! Nemají rády zbytečně dlouhé prohlídky za chladného počasí, ani prohlídky v brzkých ranních a pozdních hodinách, kdy není letová aktivita a nejjasněji to včelaři vysvětlí, pokud má za dvě hodiny přijít bouřka a on to neví, anebo je bezsnůškové období! I přesto všechno v nich bez problémů celoročně včelařím bez rukavic a zájem včelařů o naše odchované matky F1 Vigor se stále zvyšuje! …že by kvůli té ostrosti? :)
    Čím mne opravdu dokáží každoročně překvapit? Na jaře když otevřu úl, vždy mi připadne - jsem bez včel! Stále se mi zdá při vzpomínce na předešlé kmeny kraňky, že na jaře Vigorka v úlu není! Pokud člověk tomu uvěří a přibližně v době květu ptáčnice nepřidá nástavek mezistěn, tak může počítat až s 50% vyrojením. Protože tam, kde se mi před 14 dny zdálo, že nic není, je rázem stísněné včelstvo a reaguje na to přípravou na rojení! Pokud rozšířím včas, tak jsou Vigorky opravdu minimálně rojivé, spíše udělají tichou výměnu!
    Čím jsem si opravdu jistý, je jejich zdravotní stav! Za posledních 5 let, kdy mám jen Vigorky, jsem nezaznamenal jediné zvápenatění plodu! Co se týká roztoče, tak celkový průměr na včelstvo klesl a objevují se včelstva, která mají roztoče po celý rok v řádu jen desítek i po léčení.
    Myslím si, že kdo pozná Vigorku a naučí se s ní včelařit, tak už nebude chtít jinou včelu!
    Kontakt: zigalj@seznam.cz

    Já připojuji ještě svou zkušenost s Vigorkami:
    Je to zkušenost s jejich “ostrostí” - u dřívějších kmenů kraněk jsem nemohla bez bodnutí projít před česny, pracovat v letové dráze včel na záhonech a dovolit si vysekávat trávu kolem česen. Vigorky fotím s nosem na česně, sekačkou zajíždím pod česna a jedinou ochrannou pomůcku ke kraťasům a tričku mám klobouk. Ale co vysloveně nesnáší, jsou černé úpletové kamaše.
    Eva Zigalová, e-mail: ziganova.eva@seznam.cz

  • Petr Kučera, Merboltice (okr. Děčín). Dopis z 16. ledna 2011
    Objednávám jednu inseminovanou matku na rok 2012. Mám od vás jednu inseminovanou matku z roku 2009. Včelstva s F1 matkami Vigor byla ve studeném jaru 2010 jediná, která přinesla med, vůbec se nerojila. V červencové medovicové snůšce podala vynikající výkon. V budoucnu bych chtěl chovat pouze včelstva s matkami Vigor.
    Kontakt: H.Kucerova2@seznam.cz

  • Ing. Jiří Černý, Třebíč (můj spolužák ze studií na VŠZ v Brně). Dopis z 23. prosince 2010
    … Už dříve jsem si na tvoji radu koupil jeden úl Optimal. Podle něj jsem si vyrobil dalších 7 úlů. Do té doby jsem choval a stále ještě chovám včely v Čechoslovácích. Když bývala u nás snůška lepší, míval jsem až 80 kg průměr na včelstvo. Ale to u nás hospodařil státní statek, který semenařil. Od té doby se snůškové možnosti snižují a musím spoléhat na les. V r. 2008 jsem přešel na kmen Vigor. Sice jen přes matečníky, které jsem dvakrát kupoval ze Skřivánku. Možná i z tohoto důvodu mám trochu problém s osazením nových úlů. Včely se mi zkrátka nerojí.
    Letos u nás byla snůška poměrně slabá. Soudím podle stesků okolních včelařů. Já jsem však vytočil 60 kg medu na včelstvo. Na jaře jsem se trochu bál, že včely jdou pomalu do síly a snůška z řepky nebyla nic moc. Pak však nevím ani odkud, ale medu bylo pořád plno. U nás bývá významná snůška z lip, kterých je u nás hodně a pak zřejmě hlavně z lesa. Zkrátka včely Vigor nijak nedivočí a med nosí pořád. Obdobné výsledky v medu u kmene Vigor jsem dosahoval i v minulých letech. V opravdu nepříznivém roku byl průměr asi 40 kg.
    Zdravotní stav včel se mi zdá také lepší než jsem míval. Léčím pouze proti varoóze. A snažím se, aby včely co nejvíce stavěly (a opravdu staví) a obměňuji dílo. Včely jsou to opravdu hodné a dobře se mi s nimi pracuje i v podletí. A zdá se mi, že zásob spotřebují přes zimu znatelně méně.
    Řekl bych, že jsou to včely nejméně náročné na práci, bez okamžitých negativních následků, jak to bývalo dříve.
    Kontakt: Jiri.Cerny@tr.mpsv.cz

  • Zdeněk Václavík, Janovice, okr. Frýdek-Místek. Dopis ze 4. července 2010
    Chci se s Vámi podělit o zkušenost se včelstvy první a druhé generace po Vašich inseminovaných matkách, ZUB070296 a ZUB070256 (2007) z jara letošního roku. Včelstva po této zimě byla o něco slabší než bývá zvykem (doplnil jsem zásoby na 15kg), zásob nenadbývalo. Na to místo snůšky přišly povodně, pak druhá vlna dešťů a stále zima a severní vítr. Přínosy sladiny do úlů téměř nulové a zásoby žádné. Včelaři začali přikrmovat, protože včelstva hladověla. Bylo zajímavé sledovat, jak se s touto situací vyrovnávají včelstva po Vašich matkách (osazeno cca 30 úlů) a včelstva s matkami od ostatních chovatelů (cca 15 úlů). Ve včelstev po Vašich matkách jsem nacházel vždy několik málo buněk sladiny a nebylo významným způsobem omezeno plodování. Jedno včelstvo, které se chtělo i v tomto počasí odrojit, začalo pak vyhánět trubce, kteří umírali v podmetu. Jinak tomu bylo se včelstvy od ostatních chovatelů, kdy jsem při kontrolách nenacházel vůbec žádné zásoby, byť byly ve stejném prostředí. Nebyly schopny donést v tomto počasí při poměrně nízkých teplotách nějaký nektar. Omezily výrazně plodování, tato včelstva si dále vydržovala trubce a začal jejich kolaps. V té době jsem zakrmil, i když do zlepšení počasí zbývaly dva dny.
    Bydlím v oblasti Beskyd, kde padá vždy nejvíce srážek a takové špatné jaro nepamatuji. Posloužilo však dobře k selekci včelstev a k jednoznačnému rozhodnutí chovat včelstva jen od Vašich matek. Již dlouho jsem si kladl otázku, jestli vůbec kraňka v její tzv. čisté podobě do této oblasti patří. Znám včelaře, který si stále udržuje v chovu zde původní včelu (tmavou), za cenu až extrémní bodavosti.
    Vaše včely potřebují minimum zásahů a času, prakticky se nerojí, při vysokém počtu úlů na včelnici nedochází k loupežím včelstev ani oddělků a neobtěžují lidi - ins. matky jsou umístěny 3 m od cesty a v husté zástavbě. Čistící pud je skvělý. Škoda jen, že došlo ještě na podzim 2007 k tiché výměně matky ZUB070256. Plodností a výnosem byla nejlepší jakou jsem kdy měl, ve snůškových mezerách nedošlo k proplodování zásob. I u jejích dcer došlo k častým tichým výměnám a nadále patří k nejlepším, i když rozdíl mezi matkou a dcerami je značný. Matky po ZUB070296 jsou výkonem a vlastnostmi srovnatelné s ins. matkou.
    Kontakt: vaclavik.bee@seznam.cz

  • Včelia farma MEDAR, Jozef Voľanský, Bardejov, Slovensko
    Prvýkrát som spoznal vlastnosti matiek Vigor v roku 2003, keď som kúpil kočovné vozy osadené týmito matkami. Bol som s nimi nadmieru spokojný a tak som si objednal priamo od pána Čermáka inseminované matky. Túto líniu si chovám len pre vlastnú potrebu. V súčasnosti mám 180 rodín, v ktorých ? kraľujú? dcéry inseminovaných matiek. Včelárim na severovýchode Slovenska v Bardejove, kde sú jedľové lesy, v ktorých sú aj umiestnené moje včelnice. Tieto včely dokážu veľmi dobre využiť medovicovú znášku, ktorá je v našej oblasti niekedy aj do polovice septembra. Často sa stáva že pri zakrmovaní na zimu ešte meduje aj jedľa. Aj napriek tomu včielky zimujú dobre. Veľmi dobrý je aj jarný rozvoj a pritom sa dá dobre zvládnuť rojová nálada. V tomto roku (2009) sa zo 180 rodín iba 7 vyrojilo. Hlavným zameraním mojej včelej farmy je produkcia jedľovej medovice. Moje včielky Vigorky mi v tomto roku nanosili jedľovú medovicu, ktorá na svetovej výstave APIMONDIA v Francúzku získala zlatú medailu. To potvrdzuje ich schopnosť dokonale využiť aj takýto druh znášky a vyprodukovať med špičkovej kvality.
    Kontakt: jozefvolansky@gmail.com, www.medar.sk

  • Lubomír Vozdecký, Kuřim
    Je chovatelem matek na úrovni šlechtitelského chovu a chová na prodej i matky Vigor. Ohlasy na matky Vigor od jeho zákazníků jsou příznivé. Má je i ve svých včelstvech a sdělil nám zkušenost s přezimováním po silné melecitózní snůšce na podzim 2002. Na rozdíl od jiných vyzimovala včelstva Vigor na jaře r.2003 dobře, zatímco většina ostatních uhynula.
    Kontakt: voz@cmail.cz, tel. 541 231 599

  • Ing. Antonín Přidal, PhD., MENDELU v Brně
    Od r.1999 chová na školním včelíně pouze včelstva s matkami Vigor a Lesana. Zrovna tak na své vlastní včelnici. Díky jim se zbavil zvápenatění plodu a také včelstev, jež dokáží i v dobré snůšce nedonést žádný med! Uvádí, že jde o chov s velmi nízkou tendencí k rojení, což mu opakovaně potvrdily i fyziologické testy na mladých včelách v době vrcholu rojové nálady, prováděné v rámci výzkumu rojivosti včel. Zpočátku nebyl spokojen s rozbíhavostí včel, ta se ale během dalších let výrazně zmenšila. Cení si některých výjimečných vlastností Vigor, jež u alpských kmenů kraňky před tím nepozoroval. Uvádí také, že ve srovnání s jiným materiálem je potomstvo inseminovaných matek Vigor mnohem vyrovnanější, což svědčí o prošlechtění chovu (kmene). Rovněž mnohé matky se dožívají až tří, někdy i čtyř roků.
    Kontakt: apridal@mendelu.cz

  • Ing. Jan Jindra, Roudnice n. Labem
    Chová okolo 100 včelstev, v 90 z nich má matky Vigor. Potvrzuje jejich výborný čistící pud. Cení si také jejich dobrý jarní rozvoj, ucelené plodování a výborné výsledky ve snůškách.
    Kontakt: jan.jindra@centrum.cz

  • Reportáž z léta r. 2004 - článek v časopisu, polsky
    Jaroń J: Vigor z niezwyklym wigorem. Pszczelarstwo 2005, Nr.1, str.14-16 (15 foto).