Charakteristika a chovný cíl kmene VIGOR®

Vigor® patří ke kraňskému plemeni karpatského ekotypu. Vzhledem k početnosti chovu lze chov VIGOR® označit zootechnickým termínem "kmen".

Taxonomické zařazení

  • druh: včela medonosná Apis mellifera Linnaeus, 1758
  • poddruh (také plemeno nebo rasa): kraňské Apis mellifera carnica Pollmann, 1879
  • ekotyp: karpatský (dle Ruttnera, 1988)
  • kmen: VIGOR®
  • linie: několik (zde nepojmenovaných) linií v rámci kmene

    • Etymologie

    Název kmene - Vigor - převzat z angličtiny, - význam slova je "vitalita, životaschopnost, životní síla". Snahou při vzniku kmene Vigor a dalším procesu jeho šlechtění bylo a je, aby jeho vlastnosti co nejlépe odpovídaly obsahu pojmu a tedy názvu kmene.

    Chovný cíl

    Včela vhodná pro farmový chov, využívající dobře všechny druhy snůšek s důrazem na medovicovou, mírná a současně dobře bránící česno, dobře sedící na plástech, s limitovaným sklonem k rojení, dobře stavící dílo, tvořící málo voskových můstků, maximálně přizpůsobivá různému prostředí, ukládající zásoby medu ve vrstvách (nástavcích), vzdušně víčkující med, dobře přezimující, přiměřeně plodná, mající dlouhověké a výkonné včely, otužilá, odolná proti nemocem, varroatolerantní v širším slova smyslu.

    Vlastnosti

    Je to včela dobře zimující, otužilá, má málo zimních mrtvolek. Na jaře se dobře rozvíjí téměř stejně rychle jako rakouské či slovinské kmeny kraňky. Dobře ploduje, není však typickou "plodařkou" a neplýtvá zásobami. Včely jsou vitální, dlouhověké. Netrpí nosemou. Využívá dobře jarní i letní, nektarové i medovicové snůšky, má vysoce vyvinutou schopnost vyhledávat zdroje potravy.

    Včelstva dávají dobrý výkon v prvním, druhém i třetím roku věku matky. Dobře brání česno, přitom je to včela velmi mírná až mírná. Málo se rojí. Sezení na plástech je v průměru hodnoceno známkou 2 (stupnice 1-4). Velmi dobře staví nové dílo. Jako výsledek intenzivní selekce má výborně vyvinutý čistící pud - schopnost odstraňovat mrtvý plod, proto se ve včelstvech jen vzácně vyskytuje zvápenatění plodu. Mnohá včelstva udržují čistotu i v úlovém dnu a to i tam, kde je vysoký podmet.

    Některé charakteristiky kmene Vigor® se projeví jen v určitých situacích nebo některých letech anebo po víceletém chovu na včelíně (při přiměřeném ošetřování) a přitom jsou pro něho typické a chovatelsky příznivé:

  • dobře přezimuje i v tvrdší zimě, klidně zimuje také za teplého průběhu zimy;
  • netrpí nadměrně nosematózou;
  • přizpůsobivý různým podmínkám - zvládá i tvrdší zimu, nepříznivé jaro, využije slabší snůšky;
  • vykazuje jen malý pokles plodnosti, síly, výkonu a čistícího pudu včelstev s matkami dvou a tříletými, což se projevuje vyrovnanými výnosy medu včelstev s matkami první tři roky věku; vyrovnanost těchto vlastností s věkem matky se projeví zvláště při srovnávání s některými alpskými kmeny kraňky, jež jsou často výtečné v prvním roku věku matky a už ve druhém roku jejich výkonnost upadá, zvyšuje se u nich výskyt zvápenatění plodu apod.

    Využívání snůšek. V létě 2009 se autorovi kmene opět potvrdilo, že ne každé včelstvo je schopno využít zdroje medovice, pokud ovšem nejsou v blízkosti úlu, nýbrž dále od nich a hlavně rozptýlené na velkém prostoru. Vedle včelstev Vigor autor na včelnici testoval též pět matek jiného původu. V jarní snůšce (řepka) byl výnos medu v testovaných včelstvech v průměru stejný jako u ostatních. V navazující snůšce medovice z rozsáhlého lesního porostu však testovaná včelstva donesla jen malé množství medu, který v krátké době spotřebovala, takže k vytočení nezbylo skoro nic. Ostatní včelstva Vigor přitom dala v průměru po 20 kg medovice. V červnu až červenci asi čtyři týdny včely nosily tmavě modrý pyl typický pro svazenku. Potvrdilo se, že sazenkové pole bylo 6,5 km vzdálené. Včely tedy svazenku našly i v takové vzdálenosti a zajímavé je, že celou dobu kvetení z ní nosily pyl a snad i něco nektaru - je to pro ně velmi atraktivní rostlina.

    Rojivost. Malý sklon k rojivosti včelstev Vigor je patrný v několika projevech. Při srovnávání počtu včelstev v rojové náladě (RN) v době rojivosti se včelstvy jiného původu bývá menší procento u včelstev Vigor. Pokud se včelstva Vigor dostanou do RN, staví jen málo matečníků, většinou méně jak 10, někdy dokonce jen cca 5 rojových matečníků, jako při tiché výměně matky, ale pokud matečníky se ponechají, včelstvo se vyrojí. Dále - včelstva Vigor v RN se snadno dají od rojení odvrátit pouhým vylámáním matečníků a současným rozšířením prostoru o další nástavek. RN u Vigor spolehlivě končí s odkvetením řepky (tam kde řepka je), pokud má včelstvo přiměřený prostor (netísní se nadměrně). Včelstvo Vigor, které se vyrojí, vyšle pouze jeden roj (prvoroj) a ten je obvykle menší než je polovina včel v úlu, takže mateřské včelstvo je schopno aspoň částečně využít snůšku. Poroje se v kmeni Vigor neobjevily více jak 25 let.

    Tyto přednosti včelstev Vigor se potvrdily i v sezoně 2005 v Brně a 2009 v Petrušově, když několik včelstev s matkami jiného původu se v květnu snadno dostalo do RN, měla asi 50 rojových matečníků, snaha o vyrojení byla velmi silná - včelstva se vyrojila a v úlech nechala málo včel, které pak nebyly schopny využít další snůšku. V prvním případě u několika včelstev byly vylamovány matečníky asi v délce 4 týdnů a přesto se nakonec vyrojila.