Mor včelího plodu - čím je nebezpečný, jak moc je nebezpečný, jak se šíří, jak s ním účinně bojovat…
Na tyto a další otázky můžete najít odpovědi v následujících řádcích.

1. Původce choroby, bakterie Paenibacillus larvae, tvoří velká množství vysoce odolných spór, které odolávají mnohým desinfekčním látkám, varu, a pod., přečkávají např. v úlech mnoho let a mohou nakazit včelstvo i po několika desetiletích.

2. Bakterie napadají vnímavé mladé larvičky, které po zavíčkování uhynou a rozloží se v kávově hnědou hmotu, ta potom uschne v tmavý příškvar u dna buňky. V něm bakterie vytvoří 5-7 miliard nových spór. Mnohé buňky s uhynulými larvami mají propadlá a naděravělá víčka, plod je mezerovitý. Líhne se málo mladých včel, včelstvo slábne a z uhynulých larev se šíří po celém úlu na další larvy a rovněž do dalších úlů.

3. Nemocné včelstvo je včelstvo s klinickými příznaky moru plodu.

4. K onemocnění včelstva dochází v případě přítomnosti (infekce) velkého množství zárodků. Několik set nebo tisíc spór nevede ještě k onemocnění včelstva. Rozhodující je tzv. velikost infekčního tlaku.

5. Nejcitlivější k moru plodu jsou mateří larvy, potom dělničí larvy a nejodolnější trubčí larvy. U dělničích larev bylo prokázáno, že velmi citlivé jsou prvních 24 hod. po vzniku larvičky, potom se jejich odolnost vůči zárodkům rychle zvyšuje. Larvy krmené pylem jsou tudíž mnohem odolnější než larvy krmené krmnou kašičkou.

6. Předklinická množství zárodků původce moru plodu lze diagnostikovat laboratorně, mikroskopicky a kultivačně, obvykle v medu, v měli ze dna úlů nebo ze včel pečujících o plod. V ČR je rozpracována diagnostika moru v měli nejvýhodněji (z časových důvodů) nasbírané v zimním období.

7. Mor plodu se šíří nejrychleji přenosem plástů a medu od nemocných či uhynulých včelstev, nejčastěji loupeží včel, ale také přesuny mezi úly včelařem. Zdrojem moru mohou být zalétlé roje a volně žijící včelstva!

8. Šíření moru plodu významně usnadňuje člověkem praktikovaný chov mnoha včelstev na jednom místě (koncentrovaně). Kompenzovat tento handicap musíme včasným objevením nemocných včelstev a jejich úplnou likvidací včetně jejich úlů a plástů. Pro boj s morem plodu je nanejvýš důležité včas nalézt a odstranit - spálit klinicky nemocná včelstva, resp. prázdné úly po uhynulých včelách!!

9. Běžným zalétáváním včel na včelnici se sice přenášejí zárodky původce moru plodu, ale v míře která nevede k onemocnění (klinickému propuknutí). V případě odstranění nemocných včelstev ze stanoviště se z ostatních včelstev případné zárodky vytratí.

10. Je známa řada případů, kdy předklinicky zjištěný mor v jednotlivých včelstvech zeslábl a zcela vymizel, pokud se odstranil zdroj zárodků (nejčastěji klinicky nemocná včelstva v blízkém okolí), tedy když se snížil infekční tlak.

11. Včelstva mají několik biologických bariér, snižujících schopnosti zárodků bakterie vyvolat onemocnění morem plodu.

12. Velmi účinnou bariérou je dobrý čistící instinkt včel, znemožňující vytvoření spor, jimiž by se nemoc šířila dále. Dospělé včely mají ve střevě látky inhibující klíčení spór, růst a množení zárodků, proto morem nemohou onemocnět a pozřené zbytky uhynulého plodu tak likvidují. Zárodky se s výkaly dostanou zpravidla mimo úl, kde jsou ničeny UV zářením.

13. Česlo v medném váčku má schopnost odstranit z potravy 60-80% spór bakterie P.l. (vedle spór jiných mikroorganismů, pylových zrn, kvasinek apod.).

14. Aktuální výzkumy imunity dělničích larev proti bakterii P.l. ukazují, že larvy mají různou schopnost tvořit imunopeptidy, což je příčinou ohromných rozdílů v citlivosti, resp. odolnosti larev. Mezi larvami byly rozdíly až 1000-násobné. Nejúčinnější se dosud jeví imunopeptid abaecin.

POUČENÍ O MORU VČELÍHO PLODU
Sepsáno pro běžné včelaře v ohrožených místech (23.11.2011).

Hlavní informace o moru včelího plodu (MVP)

  • MVP se přenáší nejsnáze a nejčastěji vylupováním zásob z nemocných nebo na mor uhynulých včelstev, často také převážením plástů, úlových dílů a nemocných včelstev, méně často roji, někdy infikovaným medem, medocukrovým těstem.
  • Přenosy jinými způsoby jsou obvykle málo nebezpečné, protože k vyvolání nemoci se musí dostat do potravy larviček obrovská množství zárodků. K těmto způsobům patří např. zalétávání včel a trubců mezi úly, přenos zárodků včelařskými pomůckami a oděvem včelaře. Téměř bez rizika je přenos matkou (v klícce) a mezistěnami (voskem).
  • Rozhodně se MVP nešíří vzduchem ani potkáváním se včel na květech plodin!
  • V létě po snůšce včely létají daleko a většina přenosů zárodků loupeží v tuto dobu byla zjištěna až ze vzdálenosti 4 km. Z jara je tato vzdálenost mnohem kratší.
  • Při infikování včelstva malým počtem zárodků nemoc vůbec nemusí propuknout do klinického stadia, které podle českých předpisů znamená likvidaci všech včelstev na stanovišti. Včelstva mají několik obranných funkcí, které brání šíření nemoci ve včelstvu a hromadění zárodků v něm. Dobře vedená a kvalitní včelstva se mohou předklinických stavů (tedy i nálezů spor v měli) MVP zbavit (viz dále).

Co můžete dělat pro snížení rizika zavlečení MVP do našich včelstev

  • Nepořizujte si včely od chovatele, u něhož nemáte jistotu dobrého zdravotního stavu včelstev.
  • Neusazujte včelstva do úlů z neznámého zdroje, staré úly nahraďte novými, nevozte rámky, plásty a jiné úlové díly odjinud, nekrmte včelstva medem od jiného včelaře.
  • Neusazujte roje, o nichž nejste přesvědčeni, že vylétly z vašich zdravých včelstev.
  • Nedopusťte, aby včelstva byla hladová nebo měla málo zásob (určitě je málo 2-3 kg), a to zvláště v době mimo snůšku, tedy zjara po prvních proletech a v létě po skončení snůšky, aby nebyla nucena slídit a loupit.
  • Po vytočení medu z medníků neponechávejte delší dobu prázdné plásty ve včelstvech nad plodem, i to podněcuje včely ve slídivosti a loupeživosti.
  • Včelí dílo skladujte v prostorách zcela nepřístupných včelám. Nedávejte vytočené plásty vyčistit včelám volně mimo úly!
  • Nenechávejte prázdné úly (bez včel) s otevřenými česny, mohou se tam usadit roje i z velké vzdálenosti!
  • Pokud zjistíte ve svém okolí volně žijící včelstva nebo včelstva v opuštěných úlech, oznamte to zdravotnímu referentovi ZO. Včelstva zlikvidujte anebo jejich likvidaci zajistěte ve spolupráci s veterinárním inspektorem.

Co můžete dělat pro snížení nebezpečí propuknutí MVP do klinického stadia

  • Udržujte na svém včelíně/včelnici po celý rok dostatečně silná včelstva, v dobré kondici, dobře živená - nechte jim v plástech část jejich medu, dbejte o pylovou snůšku.
  • Udržujte hygienu úlů a plástů, vyměňujte co nejvíce díla za nové stavbou na mezistěnách, staré plásty vyřaďte. Prázdné rámky a úly před dalším osazením očistěte a vydesinfikujte.
  • Vyměňte matky za matky prošlechtěné na výborný čistící pud, např. matky našeho kmene Vigor.
  • Ošetřujte důkladně včelstva proti roztoči Varroa destructor, tím zároveň snížíte působení virů ve včelstvech a zabráníte tak poklesu obranyschopnosti včelstev proti MVP.